Tisková zpráva: Výstava ukazuje, že i s hendikepem je možné pracovat

Šest párů rukou, šest příběhů. To je fotografická výstava (Ne)viditelné bariéry, která zachycuje osoby se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním v jejich zaměstnání. Výstava formou velkoformátových fotografií a krátkých textů seznamuje s příběhy skutečných lidí, kteří se ve svém profesním životě potýkají s hendikepem. Výstavu připravila nezisková organizace AGAPO, o.p.s., která pomáhá osobám se znevýhodněním získat pracovní uplatnění.

 

Černobílé fotografie zachycují ruce klientů AGAPO, o.p.s. při práci. Krátké texty upozorňují na hendikep daného člověka, přibližují jeho příběh a zároveň kladou otázku: proč by i přes znevýhodnění nemohl pracovat? Výstava má za cíl bourat zažité představy a stereotypy, které se se zaměstnáváním hendikepovaných pojí. „V prvé řadě si veřejnost stále myslí, že pokud někdo pobírá invalidní důchod, pokud je nějak postižený, tak nemusí, nepotřebuje nebo dokonce nemůže pracovat,“ přibližuje první ze zažitých představ sociální pracovnice Zuzana Medňanská. V roce 2020 přitom v AGAPO, o.p.s. hledalo podporu při získání práce téměř 90 osob s invalidním důchodem, tedy se statusem OZP, z toho polovinu tvořili osoby ve třetím, to je nejvyšším stupni. Možnost pracovat má přitom pozitivní dopad nejen na finanční zázemí, ale i na celkovou životní pohodu. „Naše klienty velmi často tíží sociální odloučení. Protože nepracují, nemají tolik aktivních společenských vazeb, více zůstávají doma. Zároveň nemají peníze na volnočasové aktivity,“ popisuje možné neblahé důsledky nezaměstnanosti Medňanská.

 

To, že slovo hendikepovaný nutně neoznačuje člověka s mentálním postižením nebo na vozíku Zuzana Medňanská vysvětluje následovně: „Podporou zaměstnanosti lidí s hendikepem se zabýváme od roku 2004. Za tu dobu jsme se setkali s opravdu širokou škálou problémů, které lidem komplikují získání nebo udržení zaměstnání. Ztratit práci můžete i kvůli chronickému onemocnění, duševní nemoci nebo poúrazovým stavům.“ A pokračuje dále: „Na výstavě se například seznámíte s příběhem klientky, kterou na trhu práce diskvalifikoval její vyšší věk a bolesti zad.“

 

S chronickým onemocněním se v roce 2020 na sociální pracovníky AGAPO, o.p.s. obrátilo 20 osob, což tvoří 9 procent z celkového počtu klientů. „Může se zdát, že to není mnoho, ale pořád tady hovoříme o 20 lidech, kteří se kvůli zdravotním problémům ocitli v nelehké životní situaci,“ říká Medňanská. Číslo přitom může být vyšší, protože mnoho lidí své zdravotní problémy dlouho neřeší a zároveň neví, na koho se obrátit. Výraznou překážkou je také sociální znevýhodnění. „Bohužel ne všichni stojíme na stejné startovní čáře. Opravdu někdy nestačí jenom chtít. Klienti se často potýkají s odmítnutím ze strany zaměstnavatele třeba už proto, že dlouho nepracovali nebo jsou málo kvalifikovaní,“ zmiňuje dále Medňanská.

 

Výstava (Ne)viditelné bariéry představuje různé příběhy, různé problémy a znevýhodnění, které ne vždy musí být na první pohled patrné. Návštěvníci výstavy si tak udělají přesnější představu o tom, co znamená být hendikepovaný na trhu práce. A že i s hendikepem je možné pracovat. Výstava je putovní, aktuální umístění je možné zjistit na Facebooku nebo webu organizace.

 

Holler Box